Čtvrtá indície

POKAŽDÉ KDYŽ SLAVÍME, TAK K TĚM PULTŮM ZAS JDEME,
DOMŮ SE PAK S PLNÝM BŘICHEM SOTVA DOVALÍME.
SLIBUJEME POKAŽDÉ, ŽE UŽ NÁS TAM NIKDO NEUVIDÍ,
STEJNĚ TAM VŠAK SEDÍME A CPEME SE PŘED LIDMI.
S PLNÝM TALÍŘEM ODCHÁZÍŠ A HORY JÍDLA SE KUPÍ,
HÁDÁM, ŽE NÁŠ SLIB „UŽ NIKDY“ BYL ZASE TROCHU HLOUPÝ.